
Někdy se říká, že Dúné jsou "dánští Tokio Hotel".
Mattias (zvedá obočí): To je skutečně pohrdavé! Nejsme jim podobní. Nevypadám jako Bill Kaulitz a jejich hudba...
Myslím, že je to o struktuře fanoušků.
Mattias: Ano, tohle a věk je jediná věc, v čem nás můžete srovnávat. Ale myslím, že jsme s nimi skutečně nikdy nebyli srovnávání. Nerozumím tomu.
Cille: Je to jenom o tom...oni jsou mladí, my jsme mladí.
Mattias: A ta věc s fanoušky - největší fanoušci vždycky stojí v první řadě a většinou jsou to tyhle mladé dívky, stejně jako je to u každé kapely. Ale když se podívám na řadu, tolik mladých dívek tam není. Je tam hodně lidí v našem věku, dokonce starší. Myslím, že s našim druhým albem jsme se dotkli také starší generace nebo lépe řečeno, ne tak mladé generace. A vůbec, věci si píšeme sami.
Tokio Hotel to nedělají?
Cille: Víte, Tokio Hotel nejsou kapela. Je to jen koncept. Vypadají takhle, hrají hrozně, zpívají playback! To je způsob, jak se lidé stávají populární. Nejsou to interpreti. Chci dosáhnout toho, dělat umění, vyjadřovat se skrz hudbu. Nic proti této kapele nemám, neříkám, že jsou oškliví, ale oni nedělají svou vlastní věc!
Mattias: Když o tom mluvíme, další hrozná kapela, která mě napadla, která je udělaná Universalem. Jak se jmenujou? Cinema Bizarre! Jsou extrémnější než Tokio Hotel. Když se Tokio Hotel dost neprodávají, je tu něco od Cinema Bizarre. Je to všechno vypočítáme a je to k pláči.





